kapky deště padaly
oči dívky plakaly
život plný smůly měla
o to víc se rozplakala
kráčela už jen uličkou temnou
s tváří svou nevinnou
kráčela do tmy dál a dál...
lidé za bezcitnou ji měli
avšak hodně se mylíli
city pod tváří kamennou schovávala
jak moc se za ně styděla
projevit se bála moc
své city a poprosit o pomoc
moc se proto trápila...
kráčela dál a dál
a lidé ji míjeli
tu "bezcitnou" dívku...
a tak
beze slov a beze díků
opustila tento svět...