Upírka

Pod černou oponou noci
mijím ty mrtvé v pláči...

Já zrůda být nechtěla
přesto sis mě vybrala...

Proč nemohla si ty neřáde
vysát tu krev pořádně?

Mohla jsem být už dlouho
u svého milovaného

Jeho si však nešetřila
mnoho červené pochoutky vypila...

A proč já? proč se ze mě díky tobě zrůda stát musela?
co jsem ti proboha udělala?

Netuším a ani radši vědět nechci
teď jsem to já kdo krade životy v noci...

Piju krev z hrdel nočních provinilců
jež se sice nic neprovedli, ale pouze měli smůlu...

Sem uvězněná, nevím co dělat, bojím se už jen snad kůlu
styď se! to ty jsi ze mě udělala krvežiznivou stvůru

A přitom sem být mohla v klidu
v dřevěné rakvi mého hrobu...