Vstáváš z hrobu
když noc je temná
a Vampýři na měsíc vyjí.
Procházíš se pod nočním svitem
to jediné máš ráda
chladné ticho hrobek
a vůni tlejících rakví.
V rezavích okovech
co zařezávají se Ti do těla
v něchž unášíš se slastí bolesti.
Smutní jsou lidé
co nepoznají temnoty krásu
ale Nám svítí na cestu rudý měsíc a nepoznáme smrt
navždy budeme bloudit naším světem a získáme slasti nepoznané.
Strach je naší láskou
smrt naší radostí
když zvony katedrál zahrají píseň smrti
jsme naplněni něhou pod věncem s černých růží.
Zvolejme do tmy slávu:
Nosferatu ó pane všeho tvorstva
a zahalme se v černý šat
obnovme Gothické chrámy
a nechme se unášet na vlnách temnoty.
Kdo živý může říct
že je víc než děti noci?
Povstaň Satane a vrať slávu našemu rodu...