Když probouzejí se mrtví

Jen tiché chvilky za hřbitovní zdí,
jen tiché vzlyky těch, jenž právě bdí,
i když slunce už šlo dávno spát.
Vzlyky těch, jenž začali ožívat.

Jen tiché kroky zlehka šeptají.
Kroky mrtvé tak jak ti, kteří je dělají.
Kroky těch, jež hlad trýzní.
Kroky těch, jenž trpí žízní.

Duši osamělou hledají.
A najdou ji, najdou a zabijí.
A vrátí se a budou spát,
víka rakví zavírat,
schovat se, než přijde svítání.

A čekat na noc, na čas krmení.