Bodnutí

Zapadá slunce a stále blíž
je krvavá pomsta, o níž sníš
ze severu temná bouře vane
jako předzvěst toho, co se stane.

Ostříš si nůž a vyčkáváš,
až kouzlo noci skryje tvou tvář.
Zapadá slunce a stále blíž
je nepřítel, kterému závidíš.

Šedé oči se změnily v meče
jsi si jist, že protivník neuteče
broukáš si vražednou melodii
zároveň s bouří, co v dáli kvílí.
Zapadá slunce a stále blíž
plíží se zlo, které nespatříš.

Obličej ti zbrázdil krutý smích
smrt se zrcadlí v očích ledových
vstáváš a kráčíš uličkou,
kde lidé nikoho včas nenajdou.

V tom ucítíš v zádech bodnutí,
které tě kleknout donutí.
Zapadlo slunce a už je zde
marné škubání posmrtné.