Tornádo

Když půlnoc odbije
a na krok vidět není
Moje uši
Uslyší zašustění

Před naším domem
nám začal vítr vát
a v té tmě
jsem se začal trochu bát

Vítr se opíral do oken
Byl jsem však v baráku, tak proč se bát
ten vítr byl cítil zlem
už se my nechtělo dále spát

Pak obrovská rána
do oken praštila
až se mi psychika
totálně shroutila

Tornádo se blížilo
strach se stupňoval
úniku před ním nebylo
nejhorši věc co jsem kdy znal

Viděl jsem souseda
jak prchá co nejdál může
nezbylo zněj ani kus kůže

Sousedův barák ve vzduchu visí
Jeho steny sousedovic krev trísí

Panika a strach, vládne místo nás
Každýmu z toho,
po zádech leze mráz

Když se vše sklidnilo,
tornádo ustalo
nic tu už nezbylo
jen nám se nic nestalo

Osud či náhoda
ptal jsem se sám sebe
pak jsem jen zahlédl
krásné nebe

V nemocnici jsem se až probudil
strach už mě nedržel
bohužel to sen nebyl
bohužel,jen bohužel...