Jak

Jak

Jak kouzelné jsou kapičky rosy zavěšené ve stříbrné pavučině,

Jenž ve slunci svítání se zlatem třpytí.

Jak magické je zurčení vody v lesním potůčku,

Jenž rychle si ubíhá do dálky a svým třpytem umocňuje význam bytí.

Jak tajemné je vidět stromovou vílu s havraními vlasy,

Jak se ranní rosou brodí.

Jak nádherné je volně se nadechnout čerstvého vzduchu,

Jenž s novým svítáním se zvolna rodí.

Jak moc pronikají má slova do hlubin lidské duše,

Jenž je uzavřená a plná zloby.

Jak moc ostatní lidé, tak jako já,

Trpí tím těžkým a nemilostivým útlakem dnešní doby.

Jak se dá uniknout ze sevření kruté reality,

A navždy se uchýlit do vlídného světa fantazie a snů.

Jak mohu rozlomit a napořád změnit,

Nudnost a všednost všech mých dnů.

Jak může se změnit a prozřít ke kouzlům všech chvil,

Slepý lidský zrak.

Jak mohu utéct, když není kam?

Ptám se: jak?