Divý muž

Divý muž lesem pádí,
všichni na něj všechno svádí,
že jim dobytek uhranul,
že přišel, najedl se a odtáhnul.

Proč ho zde trpíme?
Proč z něj toho ďábla nevyženeme?
Nejdříve ho však chytíme,
potom ho s vůli boží podřízneme.

Toho ďábla místní kněz dal hledat,
aby už je nemohl otravovat.
Smrt mu, do pekel s ním,
neustanu dokud nad vámi bdím.

Měsíce už divý muž prchá,
kněz neustane, dokud ho katovi nedá.
Divý muž jest už unaven,
zastavil se a spadl na zem.

Vojáci našli jej,
on pořád živ.
Odnesli knězi jej,
kat sekyru brousiv.

Kněz v mučírně vyslýchá ho,
divého muže, bolí ho to.
Divý muž už skoro umučený jest,
kate, pospěš nebo mrtvého ho budeš nést.

Vedou divého muže ke špalku,
už má sotva na kahánku.
Kat mu na hlavu pytel dává,
rozmáchne se a hlava padá.