Smlouva s ďáblem

S očima vydloublýma z důlků,
v měsíci, který skryl se v novu,
v noci, jež pozbyla svou půlku,
pod klenbou rozbořených krovů,

kde život byl jen umíráním,
a smrt jen něžným slibem snění
před věcmi, jimž se neubráním
před tvory, od nichž únik není,

byl vložen v ústa slib a smlouva,
pro taje dnes snad pomíjivé,
však stylem, jenž se neomlouvá
a platbou jedné duše živé.

Byl podepsán pakt, zpečetěno,
tak užívej svých pozlátek,
však svoji duši odvrženou
víc nedostaneš nazpátek.