Divá žena

Divá žena lesem běží,
Divá žena se v noci blíží,
Divá žena u domů prosí,
Nikdo jí nic neodpustí.

Faráři, duchovní
Oni všichni ji prorokují,
Že ďábel v ní se usadil
A duši ji pokazil.

Už jí není pomoci,
Od té její nemoci.
Všichni jí proklínají,
Všichni před ní utíkají.

Až jednou jeden muž,
Vzal s sebou do lesa nůž.
Prý chce město od ní osvobodit,
Než vydal se musel se pomodlit.

Divá žena ho pozoruje,
Neviděna jím roštím prokluzuje.
on si myslí,
že každou chvíli najít ji musí.

Když ji nenajdu, do města se nevrátím,
To vám přísahám mí poddaní.
Už je týden co muž v lese hýří steskem,
Divá žena se v něj vcítí.

Divá žena se k němu přibližuje,
Muž se na ní divě dívá.
Vezme nůž už jí podřizuje
Ona ječí jak divá.

Muž se do města vrací,
Nikdo ho nepoznává,
Všichni od něj hlavy odvrací,
Už je jak ta žena divá

Divý muž lesem putuje,
Neví kam se ukryje.
Pro jídlo k domům chodí,
Lidé mu to už neodpustí.