Ze zápisníků mrtvých

Prastarý hřbitov omšelý,
již dávno jej hrobník nehlídá.
Na pohled zdá se děsivý,
za temných nocí ožívá.

Odbíjí zvony kostela
třetí hodinu ranní.
Hodina smrti nastala
tu dobu vládnou jiní.

Víka rakví se vyrazí,
kosti krajinou řinčí.
Z bran ouřad mrtví vychází
a všechno živé ničí.

Z vesnice směrem pochodu
již ozývá se křik.
Nekromant hůlkou zamává,
mrtvoly tvoří šik.

Život zde zcela pohasl,
temný pán to tak chtěl.
Armádu nechal hodovat
na mase mrtvých těl.

Kosti mladých i starých
kosti silných i mladých.
Přinesli na oltář duší,
na brány smrti buší.

Odbila čtvrtá hodina,
nemrtví táhnou zpět.
Tak dlouho dokud neschvátí
celý ubohý svět.