Ze zápisníků mrtvých 2

Lehounký deštík ustává,
jarní den další se blíží.
Uprostřed vodní hladiny
mrtvola k nebi vzhlíží.

Jasná modř po těle
s nebesy splývá.
Ptáček té nádheře
vesele zpívá.

Dvě dítka malinká
to ráno nespinká.
Nezvedné dušičky
chtějí do vodičky.

Tichounce,
aby rodiče nevzbudily.
K voděnce chladivé
oba se vypravili.

Nadšení chudáčků
rázem opadlo.
Mrtvola hyzdí
vodní zrcadlo.

V záchvatu strachu
zpět za stráň odběhnou.
Po chvíli bázně
hladinu z blízka obhlédnou.

Kámen jim spadl ze srdce
ve vodě umrlec není.
Avšak stále okolo
voda podivně pění.

Lehounký deštík ustává,
jarní den další se blíží.
Uprostřed vodní hladiny
mrtvolky dětí leží.