Tam v Lesech...

Ruku Na Srdce A Na Hada,
co přijmeš bouře světlo věků,
kde zazni naše balada...
Kde pisně Hradeb Dávnověku,
jsou věrné nám jak modlitba...

Černé Mračná povstávají,
vše se v písku rozlehla...
Tam Kde mrtvý občas vstávají
někde poblíž popraviště
oběť naději viděla...

Jemné stíny v šatech hedvábí,
hladí již zkroušené tělo,
Z agonie a zoufalství
v náruči tmy usnulo...