ODEJDI!

Být v kleci zamčená není tak zlé
To prázdno mi prozáří světýlko mdlé
Za mřížemi, o kterých tak dobře vím
Když spoutaná v okovech na zemi spím

Modrá mě opouští, cítím tě ve tmě
Hlodavý strach ničí vzpomínky ve mně
Věčná ta samota v chladných zdech cely
Zvuky tvých kroků se narodit měly
ODEJDI !

Cítíc chlad podlahy, tvůj dech mě týrá
Nezkrotná úzkost mé myšlenky svírá
Proč nezmizíš, netvore, jež se mi zdáš
A přísliby smrti tam v tichosti tkáš?
ODEJDI !

Zraněná v panice cestu ven hledám
Marně však, není tu, naději nemám
A tvé tělo v prostoru vidím se míhat
Zloději klidu, teď nesmíš se dívat!
ODEJDI !

Vlníš se jako červ, nabíráš síly,
Cvakání zubů tvých zkrátí mi chvíli
Bledne pach rzi, který vládl tu prve
Proč v ústech cítím jen trpkou chuť krve?
ODEJDI !

Temnotou zazněl tón lámaných kostí
Nevíš, že křičet máš? Zaslepen zlostí
Belháš se za světlem daleko od nebe
Bolestné roky mne však dělí od tebe
ODEJDI !