Já a Já

Jak je den a noc
tak jsem já a já

Dvě duše jedno tělo
dvě přání jedno tělo
dvě touhy a dva sny
které já zvítězí?

Je den a jdu po ulici
jdu a vím kým chci být.

Vím kam patřím,
když někoho spatřím
vím co bych mu chtěl říct.

Přátelé mám které miluji,
ale stmívá se a já se bojím
jak noc skončí.

Noc, temná, sobecká, která bere vše
vše co patřím jiným
a já jsem stejný.

Jak zvíře čekám
až příležitost nastane
potom zaútočí z krytu
a já nepadnu dřív než za úsvitu.

Padnu hned a na místě
neschopen slova, neschopen zakřičet
prosit o milost, že nechci se změnit
a být tmou.

Tma a jen tma pohltila mě,
a já tu v temném rohu
sedím v skrytu a prosím o záchranu.

Záchrana příjde,
vím to,
tak jak včera za úsvitu
tma uteče a den zasvítí tu.
K čemu ale je to,
když večer budu zase tma,
černá strana mého srdce.
Budu to zase já a já.