vychází lovec

Nebesa vzplanula od žáru červánků,
bestie noci se plíží z svých děr,
Už vytí zlovlků láká tě od spánku,
V břiše ti kručí a to není fér.

Nebesa potí se mlživou krůpějí,
Jak to tak vypadá, blíží se déšť,
ty jsi zván všude, ač nikde tě nechtějí,
s úsměvem bestie za svým jsi deš.

Nebesa pohasla, pod tíhou soumraku,
však noční šeravo to je tvůj den,
ptáci ti utichly, to v strachu náznaku,
jen sýček houká, že smrt kráčí sem.

Stáhla se nebesa, skryla i hvězdičky,
tíseň jde s nocí a voní tu strach,
ty jsi pán lovu, a svět je tvůj, celičký,
od čího domu dnes překročíš práh?