Rozchod smrtí

Podívej, má milá, krouží zde supy,
z výšin mlsně vyhlíží hnijící trupy,
trhají maso, sloupávají strupy,
mozkomíšní mok - nektar lahodně krutý.

Podívej, má milá, zbíhají se hyeny,
smečky z širého okolí vábí smrti ozvěny,
pod trny keřů jejich spižíren zázemí,
dlouhá pružná střeva jsou pro hrátky odměny.

Podívej, má milá, vzniká život v hnilobě,
hejna zkroucených červů ničivých jak povodně.

Ach ne!
Moje milá, jsi bílá až chorobně,
radši Tě už zahrabu a odcházím svobodně.