Temná noc, nebe bouří
z černého lesa se kouří.
Ježibaba v kotli vaří,
oční bulvy na ohni praží.
Démonický přišel host,
ohryzával smrdutou kost.
Padlí všech věků tlejí kolem nich,
na návštěvu přišel i sám Lich.
Však chrabrý sedlák v křoví číhá,
tu sebranku z pekel tajně hlídá.
Rukou hmátl za sebou,
sáhl na věc studenou.
pomyslel si, že to kámen,
teď už je s ním ámen.
Žádný kámen, lebka bílá,
na sedláká tupě zírá.
Ten plně zděšen vyskočí
a na útěk se otočí.
Démon zvedl oči od kosti,
dnes se dobře pohostí.
Radostně pak zavyje,
brzy tesáky své zaryje.
Sedlák zatím lesem utíká,
strachem ani nedýchá.
Celého ho dostal děs,
ví, že toto konec jest.
Výkřik nese se nocí mlhavou,
nese zprávu krvavou.
Temná noc, nebe bouří
z černého lesa se kouří.
Ježibaba v kotli vaří,
nové bulvy na ohni praží.
Démonický se vrátil host,
ohryzával teď již čerstvou kost.
A tam vzadu v nočním kvítí,
další lebka bíle svítí.
Další pošetilec u ní číhá,
sebranku z pekel tajně hlídá.
Tak již brzy v nočním kvítí,
další lebka bude svítit.
Komentáře (0)
Doporučit
Tisk