Počkej tu na mě prosím chvíli

POČKEJ TU NA MĚ PROSÍM CHVÍLI
jenom si něco zařídím a hned jsem zpět
šero
přítmí
sedím na prochladlé zemi
náhle vyvíjím
nekoordinované pohyby
snové
symboly zla zahaleny v kápích
berou si co jim nepatří
získám to zpět za každou cenu
rvu se se smrtelnou instancí
snažím se vyvíjet úsilí
zástupy lidí ustupují
a černají
nepřihlíží
neochotni pomoci ženě bez těla
rvu to z nepřemožitelných rukou
zápasím s chobotnicí
svírající to
pevně semknutými prsty
se sladkou absencí chapadel
získat to zpět je příjemné
objemné
neochotně dočasné
oni se množí
narůstají geometrickou řadou
jejich hranice se samy překračují
blýskají se nože a další neidentifikovatelné zbraně
smrtonosné předměty
připraveny ohrozit samotu
těla, které je mým pouze pro tuhle noc
ohrožení není možné
z kardiovaskulárního hlediska nedosažitelné
utíkám pryč
nekoordinovatelné pohyby!
schovávám se v rozptýleném davu
snažím se nalézt úkryt pod pouličním osvětlením
důvěrně známé tváře
šílenství zmítající se v křečích
nekontrolovatelný smích
se baví mým zdánlivým nebezpečím
ohrožením srdečních komor
obnažením plicních sklípků
potenciálním prasknutím aorty
pokládám otázky mimo časoprostor
zním arogantně v černém zimním kabátu
uprostřed srpna
propukám v osamění
beznaděj se šíří k planoucímu měsíci
konečně je odvádějí
berou ty, jenž se snaží okrádat
fragmenty myšlenek putujících ledovcem
konečně je odvádějí!
kápě i uniformy mizí v nedohlednu
v měsíčním svitu vlají moje modré šaty
vlaje samota
vlaje zadostiučinění
okamžik před probuzením
tě vidím přicházet zpátky
do mé nadreality
zmeškal jsi chvíli magie
černé
když brali vše
co bylo cenné
a ty se usmíváš a vůbec tě to nezajímá
okamžik před probuzením
tryskají slzy z mých neexistujících očí
okamžik po probuzení
ze skutečných