Pokušitel

Paprsky slunce pozvolna zmírají,

Na obzoru se ztrácí světlo,

Zapaluji svíčky potají,

Ptám se, co by tuto chvíli smetlo.

Zvedni svůj zrak, šeří se,

Obklopuje mě temnota,

Královna noc se nám do srdcí vepíše,

Žádná výčitka mi hlavu nemotá.

Nesměle poblikávají zapálené svíce,

Vítáš mě svým obětím, anděli temnot,

Zůstáváš při mě, celou noc bdíce,

Tvé srdce je můj živý klenot.

Cítím mráz na své kůži, když se ke mě přivineš,

Odveď mě do své říše, odkud není návratu,

Všechny mé slabosti mi promineš,

Z tvé přítomnosti se brzy pomatu.

Vnímám tvůj dech na své šíji,

Už vím kdo jsem a kým se chci stát,

Se svým druhým já se sžiji,

Plně vnímám, že se mi to nemůže zdát.

Pohlédni do mých očí a pověz, co vidíš,

Nebojím se, tobě se odevzdávám,

Do pocitů lovce se vcítíš,

Podobáš se mým nejtemnějším představám,

Ocejchuj můj krk polibkem nesmrtelných,

Veď mě cestou hříchu a pokušení,

Ponoříme se do temnot pekelných,

Až na dno, k samému utopení.