ROZLOUČENÍ

Beznaděj Ti zlomila vaz!
Poslední signály potápějící se lodi.
Vybíhám do ulic jak plamen doutnáku.
Když jde o vteřiny, není čas dýchat!
Ještě dvě patra!
Snad není pozdě.

Umlčené ticho jde mi vstříc.
Jsi uvězněná v krvavé pavučině.
V tunelech očí se vzdalují Tvé kroky.
Už nezaslechneš můj hlas v ozvěnách.
Tolik bych si přál,
abys jen spala.