Jezdci Apokalypsy

S nadějí na smrt
holou alejí
do války vyjíždějí,
na koních
s prapory černými jako tma.

Slunce nechce býti
svědkem
a tak raději v načervenalém
úprku zapadá.
Měsíc potom,
s podivným vděkem,
jej na obloze vystřídá.
Je úplněk.

V černé zbroji,
s černými koni,
jen oči rudě ve tmě
září.
"Jsou to oni,
matko,jsou to oni!"
Ti již naději na život zmaří.

Modlení v kostele,
přeruší ječení dítěte,
jehož končetiny byly
bez slitování odřezány.

A vůně mrtvolného pachu
smíchaná s dávkou
lidského strachu,
dokonale dochutí nápoj
jménem smrt.