Hate You II.

Ty blbej zm*de nesaháš mi ani po kotníky,
zlámu ti nohy do tvejch kolen rezavý hřebíky,
háky ti narvu do stehen, posypu sněhem,
je to sůl ty pi*o, seznam se s vlastním řevem.

Připravím rezavou vanu plnou tvý krve,
bude to naposled ikdyž vlastně poprvé,
budeš řvát, bolestí ch*át, budu ti rozkazovat,
teď víš, že nemáš mě s*át, tady se roztahovat.

Pro tebe není místo ve zdejším světě,
dáváš mi příčiny trýznit, přihlížej osvětě,
kytka na místě tvýho hrobu hnije, nekvete,
už nic nevybleješ do dopisu matce ani tetě.

Lámu ti prsty na rukou, sekám tě do paží,
tebe to zaráží, jak mocně se snažím,
trhám ti vnitřnosti z útrob, brzy se nabažím,
rozpálím pánev, nulo, všechno to usmažím.

Žluč, krev a výkaly, proudící močovina,
snad si uvědomuješ, čí je to vlastně vina,
černý igelity, močálů hlubina,
staletá spodina, teď, bude tvá rodina.