Třináctá

Z temné noci yychází touha
po rozednění, doušku světla
schází klíčová dírka pouhá
aby paprsků hrází přetla

radiální rozptyl všemi směry
jediný sjel zámkou bez klíče
do třinácté komnaty s šery
divnými v koutech, kde proč, ví čert

páchne to sírou jako z pekla
mít tak svítilnu, měl bych jasno
přes víčka má krví oteklá
proč vidím to, co vidím, hasnou

dvě rudá tla za mými zády
někdo se díval škvírou dveřmi
těch dvanácti vem ďas poklady
za třináctýma práh byl, věř mi

vytržen dávno, byl-li zlatý
překročil jsem ten předěl drahý
spatřil její vlas rozevlátý
na stínu vedle, u podlahy