Stezkou večerní

Jdou mrtví dědinou a jdou i přes vřesy,
jdou rozpuštěni v mlze večerního svátku.
Jdou mrtví jdou vítr je nese si,
svléká jim daremnou režnou oprátku.

Čas náš je k smíchu jim,
zbytečně si ho hlídáš.
S výrazem strnulým
se jednou přidáš k nim,
aniž se vyzpovídáš.

Jdou mrtví jdou