ORDINACE SMRTI
ORDINACE SMRTI
Anotace: ORDINACE SMRTI
R ozhání se po domě,
D otlačí mě ke stěně,
I hned sekne mě do dlaně
N apřímí se prkenně
A kopne mě do holeně,
C edí krev ze mě vydatně,
E kvivalent očistce, zubí se radostně
S edím tu v tý ordinaci smrti,
M rtvolný puch smrdí tu i v noci,
R moutím se a přemýšlím,
T oužím po prošvihnutým čase,
I nkognito a sám na pokraji smrti
Komentáře (11)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
no já už vůbec nedokáži takto umělecky oddělovat verše...přiznávám:-)
02.02.2016 00:27:40 | tvořilka
Toť jen taková říkanka, jsou tu lepší básníci, já jsem spíš na ty omalovánky v próze :))
02.02.2016 00:29:10 | Papagena
......ach rozuím tomu......není to v žití lehké...
02.02.2016 00:26:32 | tvořilka
Taky mám jednu báseň (ale hodně krátkou) psanou tvým stylem. Je to velice elegantní způsob, takový dobrodružný...
Jinak ke zmiňovanému doktorovi bych opravdu nechtěl.
Pěkné! :)
13.01.2016 20:21:57 | Eriadar
Všechno to "ně"..jsem z toho úplně paf:-) Ne, vážně..líbí se mi to a je to i vtipné.
09.01.2016 16:06:09 | Draconian
Dobře je i o smrti mluvit, smrt, tu neprošvihne nikdo, ta jediná je spravedlivá, líbí.
18.12.2015 20:44:58 | carodejka