Zvrhlý příběh

Já vám chci něco říct,

měl jsem ten blbej pocit.

Že někoho chci píct,

vykládám to zrovna otci.

 

Sen krásný o letadle,

jó ten já včera měl.

V ženským spodním prádle,

do kokpitu jsem směl.

 

Vytáhl jsem zbraň

a začal řvát kolem.

Jako osmihlavá saň

cítil jsem se bohem.

 

Pasážeři náhle ječeli

a já začal střílet.

Co já dostanu k večeři?

Bude to člověk, bílej!

 

Začalo se proslýchat

ať ženy nemaj strach.

Že nechci žádnou píchat

a nejsem žádnej vrah.

 

Jenže pak mi zrovna šiblo

a já dostal velký vztek.

Nádobíčko mi to zdvihlo.

kdo by to do mě řek.

 

Vzal jsem si paní, mladou,

prý, že to byla vdova.

Užíval jsem si s ní stranou

až padaly z ní hovna.

 

To už jsem jí nařídil,

ať si na zem klekne.

S trusem jsem to vyřídil,

řekl ženský ať ho zvedne.

 

Začal jsem jej házet

na ostatní lidi.

Chtěl jsem se už sázet,

komu se to líbí.

 

Ke konci jsem skončil

mojí závěrečnou řečí.

Na každého močil,

teď smíchy z toho brečím.

 

Pak jsem moji zbraň použil,

vystřelil jsem si oko.

K nasycení ho použil,

nechutné jen naoko.

 

Tak jsem zkusil druhé,

to byla ale slast.

Však náhle jsem byl tuhej,

a sklapla na mě past.