Anotace: ...
V kraj vešly časy neštěstí a hněvu
na bedrech bezmocných; za jejich řevu.
My trpce skrz chrup téměř bezehlasně
cedíme vzdor, jenž zníti měl by jasně.
My pro kus jídla a pro mince zlaté
jsme zapomněli, co nám bylo svaté.
A trním rány nám obvazují mastičkáři,
ve jménu Světlonoše vládnou nemocní a lháři.
Pochodně hoří, hoří domy, vše svítí tak temně;
cos prodal, je tvá rodina, tvá země.
Dětem planou při malých lbích vlásky
a vlnou zášti rozdrceny kasematy lásky
a zničena poslední píď našich borů;
my zvolili si život, jenž pln otravy a moru...