Pryč s láskou

Láska mě jen zraňuje,

dělám při ní velké chyby.

Když mě nikdo nemiluje,

hned se mi to líbí.

 

Pokaždé mám náladu,

zranit něčí city.

Řeknu holce, že ji miluji

a že jí všechno slíbím.

 

Ona je pak naměkko

a už připravuju svůj plán,

nechám ji naběhnout

a pak jí řeknu, že nejsem sám.

 

Takhle se pak poslouchá,

její krásný řev,

láska je víla prokletá,

kdo by to do ní řek.

 

Holka už má na kahánku,

a já ji shodím psychicky,

láska uštědřila jí velkou ranku,

a ještě jí mlátím fyzicky.

 

Proto se mi hnusí

láskyplné objetí,

udusit lásku zkusím

a plakám potom dojetím.

 

Lepší je zůstat sám

bez jakékoliv lásky,

nenávist k obědu si dám

a k večeři smrt krásky.