Na konci

Přišlas nečekaně a tiše,

důstojně, ale zároveň i jako klišé.

Jediným polibkem svých ledových úst,

vhrklas mi do těla snad milióny múz.

Tisíce obrázků z mého života,

a náhle jen ticho a prázdná nicota.

Vše ztraceno v pouhé chvíli,

šok na který nikdo nemá dostatek síly.

A Ty v té nicotě tiše zašeptáš,

že náš život nebyl jen náš.

Že všechny ty lásky, starosti a víru v nebe,

to vše jsme žili jen pro Tebe.

Teď jako ve šťastném konci pohádek,

přinášíš nám náš poslední spánek.

Něžně jako milenka

Věrně jako manželka

Pošeptáš že už přišel ten správný čas,

a zbytek z té nicoty bude jen náš.