Havran

Barvu noci nese jméno havran
jak bouřkový mrak blankyt protkal
nad hroby sedělo hejno vran
lásku dávnou cestou dosud nepotkal

Letec jenž vystřelí ze tmy
kolmo vstříc blankytným nebesům
pohled na havrana byl letmý
než podlehnu všem temným děsům

Však havran v ebenovém hávu
svým pařátem drásá tvojí hlavu
zabiju ho dýkou se zlatou rukojetí
nebudeš víckrát v jeho zajetí