Na naší půdě

Na naši půdě asi straší
než večer otevře své brány
pod mojí postelí duch, neb raraši
budou dnes v domě mými pány

Už vržou schody na půdu
jak po nich strašidla chodí
s lampičkou se nahoru podívat půjdu
snad mne z té výšky neshodí

Na půdě stála stoletá truhla
v ní pavouček pasti souká
v tom náhle má hlava úžasem ztuhla
když na mě vycpaná sova kouká

K ránu když se stíny vytrácí
má půda není plná strachu
je ze mne zase pan domácí
pro pár strašidel tolik poplachu

Na naši půdě večer straší
ač vím že duchové přeci nejsou
to jen v mé mysli stále haraší
něco dobrého mi teď k jídlu nesou