MOZEK

Nový svět, bledý je hned.

Utekl jsem bez škrábnutí.

Zbraň v odpovědích dosti pádnou řečí.

Ránu do hlavy, žádná milost už prostě není.

Už jen totiž pouze ječí, ve své smrtelné křeči.

 

Je jen smrt a smrt budoucí.

Třeba dnes, nebo hned.

Žij, jako bys měl zemřít teď, to je má odpověď.

Ona taky to tak cítí, v šukání nás zrudy ruší, ničí.

 

Ti co měli zemřít a nezemřeli.

Zdá se to, jako z filmu kýč.

Jsou zde oni, tady vládnou hromadně.

Rukou dosti hnilobnou a pádnou

 

Zuby, pro infekci vstupy.

Koušou, miliardy jich jsou. 

Nás jen hrstka budoucí vymřelý.

Budou se učit nemrtvý, o nás lidech? 

Už tu nejsou, byli slabí křehcí.

A hlavně to byli lidé, velmi kruté bytosti.

 

Není už co jíst, všichni smrdí.

Už to nikdo necítí, mrtvoly nás trumfnou.

Očistu nejnutnější, v řece podstup.

Taky odtud může a vstoupí tvrdohlavá smrt.

Vlastně né smrt, jen nemrtvolnost.

 

Pud jeden je ovládá, žrát a zas jen žrát.

Na výletě za potravou, zbraň mám novou.

Všude zástupy majority, jsou slyšet na míle.

Mačetu dlouhou trochu těžší, sekat hlavy se už těší.

 

Nákupní centrum, něco k snědku.

Vstoupím, dole byly, potraviny.

Regály jsou prázdné, něco tu je.

Nemrtvý je sám, nebývají samy jsou

jen tupé hordy, připraveni na krvavé mordy.

Mají rádi zástupi a klany.

 

Seknu jednou, mačeta se zahryzla.

Hlavu však neusekla, kopnu do toho těla.

Padá, přicházím k tomu svinstvu.

Zítra, to mohu býti já jen kus chodícího masa.

Pak i možná,  tebe sežeru. 

 

Pomohu si nohou, vytáhnu to železo.

Z dálky vidím, že se další blíží.

Ještě že to jsou ti pomalý, nedbalý.

Utíkám k jednomu, sekám hlava na kusy se rozletěla

Fuj to je svinstvo, brýle na očích mám.

Není to klam, to se vážně možná děje.

V nějaké další, možné realitě, kde je.

 

Za mnou jakoby čeká, jeden sekám. 

Zaseknut do boku, skoro rozpulen.

Všechno svinstvo v něm, padá na tu zem.

Sekám podruhé, zcela rozpulen. 

Hlavu odseknu, odlétla si v dáli.

 

Beru do batohu konzervy, tyčinky.

Pár petek k pití, aspoň něco.

Potom se to rozdělí, je nás pět.

Včera bylo šest, čeká na mně.

Já taky, na šukání těšíme se oba.

Další den přežitý, v křeči ušitý.

Snad příští den, probudím se.  

Chtěl bych v noci potkat, sladký sen.

Beze zrůd a krvelačných scén.