Smrtící les

Černé lesy úzkostně hrají tesklivou melodii,
Bouřlivé mraky perou se s blesky,
Omlacené kameny v řece prolínají historii,
V dáli se tyčí erozí bolavé soutěsky.

Pole plné slunečnic ukazuje své taje,
Bodláky ve stoce klopí hanbou zrak,
Pyšný páv kára své lokaje,
Hromy vypouští hlasitě svůj tlak.

Za skalami leží opuštěné místo,
Na něm spí majestátní šibenice,
Ve vzduchu čpí prohnilé nejisto,
Pevná lana jsou tu i pro dvojice.

Dívka zlomená nešťastnou láskou,
Propadá šílenství, srdce má rozervané,
Mysl má obvazanou bludnou páskou,
Muka ze sebe sama nedostane.

Mstivý les přijal dívku do svého lůna,
Pomněnkové oči vyhasínají pláčem,
Šibenice ostřejší jak kytarová struna,
Místo je pro mysl zaklínačem.

Dívka ovladnutá démony lesa,
Běží za krkavcem vstříc svému osudu,
Tak nadherná, andělská komtesa,
V srdci má zakotvenou obludu.

Hedvábny provaz očaruje na první pohled,
Neboha dívka nerozezná sebeklam,
Krkavec je zodpovědný dohled,
Račte vstoupit-madam!


Oprátka něžně objímá hrdlo panenky,
Mladý život zhasiná jako svíce,
Nikdo už nespatří její pomněnky,
Na zem padají dívčiny střevíce.