Záhada nočního bytu

Od měsíčního svitu lesklé skříně
se domlouvají dvojitým praskáním
ve sklenici zůstal cucflek po víně
jako po nás tím věčným laskáním

Chuchvalec tmy zbyl na ploše
starého kusu nábytku blízko stěny
smetí šustí z odpadkového koše
a věci jsou ráno divně rozmístěny

Měsíc ryje nehtem do okenních skel
až temné noci naskakuje husí kůže
jen noční motýl křidélky lehce chvěl
proti pavučině světel těžko něco zmůže