Nikdo

Nikdo pluje sám nocí,
za každý den, hodinu, minutu a vteřinu jedno.
Podivný labirint očí...

Nikdo, prázdná schránka na podlaze ležící.
Vesmírná loď v doprovodu hudby přistála.
"Pojď jedeme domů."
Místo, kde jsou miliony ničích klonů.
Nádherně děsivá představa.

Nikdo prochází ulicí,
bez radosti, bez starosti, bez utrpení a bez tváří.
Nikdo se nebojí smrti, prázdna, ni samoty.
Nikdo není hezký ani šeredný, tlustý, hubený, vysoký, či krátký.
Nikdo jen je, avšak s časem s ztrácí.