Sebevražedný dopis na rozloučenou
Sebevražedný dopis na rozloučenou
Konverzoval jsem s Ďáblem
u partičky šachů.
Smál se mi do xichtu
a já cítil jeho smrdutý dech
šelmy.
Největší potupou musí být skončit stejně
jako naši předchůdci.
Oba jsme byli vyfetovaní andělským prachem
v tekuté podobě
a hráli jsme o mojí duši.
Poté, co jí vyhrál
usmál se, pozvedl číši
s jakýmsi horkým nápojem
a řekl, že o mojí duši nestojí.
„Nech si jí.“
A vyplivlo mě to zpátky na ulici.
Vítěz bere vše.
Komentáře (5)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
To máš sřihlné z Boschova "Zahrady pozemských rozkoší?"
Věrně autentický výjev a pocity.*
11.12.2021 14:06:31 | šerý
To vůbec neznám, nejsem úplně sečtělý v klasice. Ale podívám se po tom.
12.12.2021 12:55:33 | Alexandr Rakita
...když tě ani ďábel nechce, nežije se zrovna lehce:)
moc dobrý, a kvituju, že rozumná délka - nestíhám tě v poslední době číst, což mě mrzí...
11.12.2021 11:25:29 | Sonador
Děkuju. Já mám omezený počet básní, je jich cca 50 a většinu už jsem sem nahodil, zbytek nahodím v průběhu prosince a dále už jen nové, které vznikají jak kdy, občas je mezi nimi i mnohaletá pauza, takže určitě stihneš dohnat.
12.12.2021 12:54:56 | Alexandr Rakita