Naslouchám víření okamžiků,
do snů se vkládá žebro
a světlo…
…potají
čtouce z bot otupující chvíle
vylézá
nad okraj postele,
dívá se mi do očí,
jak zrádné jsou zakulacené břehy chtíče.
Než se probudím,
kohouťátka v dáli
učí se Mozarta,
ach, to ne!
Už zní requiem
a má jiskra v oku
jen pro stín je potravou.
je to tak .)
01.09.2022 15:56:36 | Constantine