Unaven životem

Jsem lazar co pořád jenom leží

Čumí do stropu bezcílně a čas pomalu běží

Je jedno, jestli svítí slunce nebo sněží

Snažím se pohnout a jde to jen stěží

 

Nevím  proč bych měl chodit do přírody

Stejně jsem lazar a brzy přijdou mozkové příhody

Proč bych měl cvičit nebo kreslit obraz

Stejně každý den mě láká jen na půdě provaz

 

Tělo mám napjaté, hrudník mě bolí

Snad přijde úleva, infarkt mě skolí?

Péro mám citlivé jako prsty eskymáka.

Necítilo by ani kousnutí rosomáka.

 

Nechodím do práce ani nepěstuji zájmy

Brzy budu na ulici, visím už tři nájmy.

Zatraceně exekutor buší

Co uvidí uvnitř blbec vážně netuší   

 

Můžu si za to sám

Nikoho ani nic na zemi vlastně nemám

Není žádný způsob, jak bych svoje dluhy umořil

S podřezanými žilami do horké vany jsem se proto ponořil.