Anotace: Jen btw droga je jenom metafora pro...
Jsem nemocnej
na mé krásné droze závislej,
nemusím každej den snít,
neb usínám v jejím klíně.
Ukradla světlo hvězd a měsíce třpyt,
srdce do temnoty vyřezává,
než díry černé nadechnou se,
život za hranou ostřejší než ohnivé slzy.
Jsem totálně v hajzlu
ze všeho, co mě jímá,
jak slzy obětavě tečou
po oboustranné tváři.
Popěvek uvnitř duše zpocené
sbírá pro ni každou bolest,
víčky vyždímá
a zmizet nechá
v hlasitém očistci.
Jsem krapet v extázi,
večer krájí vzpomínky
jako ten nejlepší kuchař,
v mysli ona pozoruje z povzdálí
můj zamilovaný tanec.
Chci tu pro ni být
jako pejsek pro svého pána.
Je tolik druhů rauše,
vystoupat k nebesům
s myšlenkou na ni.
A ne, nechci uzdravit se,
dal bych ucho za ni…