Krajem bouře šla

Krajem bouře šla a bylo po dešti,
ani nepočkala v temných mracích
zatím jsme spolu do klubu odešli
zlověstně černé nebe se však vrací

Bubny hromů burácí z nebeské báně
jen za okny nočního podniku, bouře zlá
jako správný voják odmítá složit zbraně
a roj ostrých blesků jí z očí zlostně plá

Mraky jsou jak naplněné vína číše
v nich déšť netrpělivě sedí, jako v baru
narozdíl od nás je plachý a mluví tiše
jen občas v koutě všem zahrál na kytaru

Šel jsem krajem zářivě bílých blesků
pršelo a kapky padaly ztěžka, jak závaží
v lesích syčel déšť plný bolu a stesku
a cestou v mracích míjel staré nádraží

Za letní noci temné nebe bylo,
jako při závalu ty uhelné doly
z černých mraků prudce lilo
a jas blesků se ztrácel v poli

Chladné kapky stékají po okně
jedoucího vlaku v bouřlivé noci vstříc
kdo vystoupit musí, promokne
a déšť jim orosí studenou líc

Hromy z potemnělé oblohy burácí
když jí bledé světlo na okamžik zapálí
a slunce, jak zahojená rána slabě krvácí
když můj vlak dávno zmizel do dáli