Temnota v noci šepotá svůj tajný příběh,
Hledám odpovědi, ale cesty jsou slepé.
Skřípání pera o papír zní jako nářek,
V mysli se ztrácím, hledám světlo ve tmě.
Osudný den se vrací a vrhá stín na zeď,
Vzpomínky hoří jako plamen v srdci mém.
Vlasy zbělely bílou hrůzou z minulosti,
Cítím, že život sklouzává mi mezi prsty.
Mrtvolný chlad omílá mé duše stíny,
Ztrácím se v propasti nekonečných snů.
Zbytky příčetnosti se rozplývají v mlze,
Jak rozplynulý obraz ve starém zrcadle snů.
Hudba temnot do uší mi zní stále,
Snažím se najít východisko z této chvíle.
Pero stále píše, slova jdou naprázdno,
Jsem uvězněný v těchto poutách bez naděje.