Láska

 

 

Je to jen na tvém posouzení,

 

zda vinna je... či vinna není...

 

když přikloníš se k straně viny

 

posuď... nehleď v jméno její...

 

zda nezaslouží odsouzení

 

ku věčnému zatracení!

 

 

Jak člověk stárne i čas se mění,

dny se krátí, dřív se stmívá,

jasu vůkol mnoho není,

pak zaskočí tě nepozvaná

'toho jména' co se vtírá

pod kůže, do mozků, srdcí...

 

já mám jasno... za mě vinna!

 

 

O tvém věku běžně mlží,

lichotnice velká bývá,

'jméno její' je jenom lží

co po ní zbývá to jen dokládá

srdce puká, duše strádá

síla mizí a s ní i zdraví...

 

já mám jasno... pro mě není!

 

 

Hned se pozná, tak sladce voní,

jak napoprvé, tak i posté

každý se té 'jménu' klaní

čeká divy, od lží prosté

od bolesti, utrpení...

tak to ale nikdy není...

 

já mám jasno... snad se změní...