Ležím ve tmě, srdce divoce tluče,
v duši se vzedme, chuť i pach žluče.
Nikdo sem nepřijde, do temnoty mé duše,
nikdo tě nezachrání, ozve se v hlavě suše.
"Nebudeš nic, když já tě nenechám"
poslouchám a těžce polykám.
"Že chceš ještě žít?" smíchem se zajíká,
"Tak to zkus poprosit" hyena zahýká.
Plaz se jako had, pro moji laskavost,
ohni hřbet a ukaž mi poslušnost.
Neplakej duše moje, nemá to cenu,
to mysl tu vládne, ta řídí změnu..
Ztracená v černém lese, od nohou jde zima,
sladká hudba se z dálky nese, bodnutím mě probouzí vina.
Probuzená ze sna, popadám nádech,
z postele dnes vstávám zlomená v zádech.