Balada o ucourané Nandě

Lisetko, Žando, Marceli,
Fanetko, Káčo - uličnice,
páteři, žáčci nesmělí,
namalované krasavice,
utírejte slzy, palte svíce,
zní poslední má serenáda.
Ucourané Nandy není více -
vzpomeňte na ni - na neřáda.

Ty její horké pocely !
Ten její žár, když vklouzla do světnice
a vyváděla v posteli,
že zapomněla na štěnice.
To byla k sakru milostnice !
Měla vám mne holka ráda.
Byla jak burský ořech v mlíce -
vzpomeňte na ni - na neřáda !

Zrovna minulou neděli
vyšla jak byly tyhle hice,
pytlačit někam do zelí.
Přišel tam Pepík, zblejsk ji v trice
a dal jí košem do palice.
Chudinka byla ještě mladá.
Zhasla hned jak mladá mšice.
Vzpomeňme na ni - na neřáda !

Poslání:
Nožičky měla gazelí,
široké boky, rovná záda.
A teď je chudák s anděly -
vzpomeňte na ni - na neřáda !