Paradox života - Holuby

Jedna momentka paradoxu,
už mě zase teče z nosu.
Kapesník je plnej sopelů,
jeden z nich letí dolů.

Mrně baští tučný holuby
při výborném obědě.
Samo nevidí si do huby,
i když ho máma prokleje.

Na střeše sedí holuby,
pod nimi kdosi sedí.
Jeden nasere mu do huby,
a pak ven zvratky letí.

Nemáme rádi všechny holuby,
pokazí nám vždycky chuť.
Nandáme hrubcům do huby,
jiné chytíme za peruť.