Námluvy

Vrátil se právě z Nového světa
vyrazil do města kde bydlí teta
chtěl se dát pohostit, posedět hodinku
po čase navštívit tu milou rodinku.

Zpíval si do kroku písničku starou
když prošel do města kamennou branou
text trošku změněný během těch let
kdy Španěl dobýval ten Nový svět.

Ženy a zlato, o to tu běží
když padlý nepřítel na zemi leží
krásně to hřeje když město hoří
ve jménu kříže se nádherně boří.

Zpíval si píseň odněkud z Persie
ať přidá sloku ten kdo boj přežije
zpíval si vábený smradlavým šenkem
píseň prý složenou Timurem Lenkem

„Já starý žoldák z Panamy
zabývám se pannami
a když je trošku naivní
tak za chvíli jsem na i v ní…“

Zarazil se v půli slova
hlavu otočil jako sova
když ve tmě hledá svoji kořist
téhle krásce se bude dvořit!

Dvě krásné oči barvy hnědé
koukají na svět z tváře bledé
vlasy do pasu volně se vlní
ženy okolo jsou jako v trní.

Každá jí její krásů závidí
taková kost se jen tak nevidí
živůtek napnutý pevnými ňadry
každý muž by z ní rád strhnul ty hadry.

Je to dcera z rodu královského
nic pro vojáka španělského
vždycky má doprovod šesti strážců
jak moudře navrhnul jeden z rádců.

Španěl u stolu zamyšlen sedí
sám sebou překvapen do piva hledí
pak popadnul pergamen a husí brk
pro dívku nádhernou riskuje krk.

„Můj chtíč je silnější než vábení piva
sedět jen v hospodě by byla chyba.
Musím ji okouzlit, vždyť poznal jsem svět
Určitě sesmolím pár hezkých vět.“

Pak něco naškrábal, vyrazil k zámku
psát do knihy života příjemnou stránku
anebo zahynout s mečem v těle
„Ona za to stojí, do pr….!“

…

Komorná tiše se k princezně plíží
se vzkazem ukrytým v bezpečné skrýši
tam smí jen velitel královské stráže
a jedno obzvlášť pohledné páže.

Princezně zprávu tajnou předává
ta se dvakrát pobízet nedává
oči třeští na čtyři řádky
hlavička se jí točí tam a zpátky.

„Tvá pleť je bledá jako opar nad hřbitovem
a oči hnědé jako rozvodněná řeka
přijď večer k lesu za uranovým dolem
již tam leží piknikový koš a rozložená deka.“

Roztřesená dívka padá na lože
z plných rtů vyklouzlo: „Ach bože!“
V představě toho co ji večer čeká
snad ji to těší, možná leká.

…

U lesa za uranovým dolem
bedlivě rozhlédnul se kolem
zda ho nikdo nesleduje
potom košík vybaluje

Jídlo, pití, sladkosti
tím tu krásku pohostí
pak vyzvedne její plusy
namaže med kolem pusy.

Všechno už je připravené
banjo správně naladěné
hrou si krátí chvíli dlouhou
zmítán vášní, zmítán touhou.

…

Mezitím k lesu za uranovým dolem
kráčeli vojáci kukuřičným polem
v čele šel velitel královské stráže
dneska si vyslouží zvýšení gáže.

V popisu práce má princeznu sledovat
za její počestnost urputně bojovat
dostat z komorné, že se něco chystá
byla hračka – zná její citlivá místa.

Z lesa i pole, tihle statní hoši
vrhli se po piknikovém koši
Španěla zajali, nestačil se bránit
teď marně přemýšlí, jak se zachránit.

„Já ti dám ty dobytku
lákat princeznu z příbytku
teď však nastal v celé věci posun
uvidíme, co s tebou udělá uran 238!“

Dole v dole vpletený v kole
říkal si Španěl „Ty vole!
Měl jsi jít za tetou, sedět nad pivem
nebo v kovárně mávat kladivem.“

Než vypustí duši, ještě hodně zkusí
Na princeznu krásnou zapomenout musí.
Konec všech nadějí, peklo se blíží
Na duši předtucha špatná ho tíží…

Chtěl vyzvednout její plusy
teď však strašně trpět musí
sám byl vyzvednut, však příjemné to není
ne za své zásluhy, ale za přiroz.ní…