Vyznání

Tohleto vyznání je vlastně trapné,
láskou to zavání, to je všem jasné.
Dva roky zpátky když jsem ho potkala,
mé srdce zažilo to co jsem neznala.
Doposud panensky čistá a nevinná,
stala se ze mne holka hormony zmítaná.
Mozek mi přestával myslet a fungovat,
když prošel okolo, chtěla jsem omdlévat.
Pak se to zklidnilo, naštěstí, díky,
mezitím z ostudy kabát mi spíchli.
Když se teď podívám na všechno zpátky,
stydím se nezměrně za všechny zmatky.
Bohužel zas se to vrátilo a v plné síle,
hlava mi třeští, je mi s ním mile.
Když ho dnes vidím, krásně se zableskne,
je snad už na čase chovat se rozumně.
Budu teď upřímná k sobě i k němu,
ne vždycky zůstalo jen u duševních vjemů.
Když to tak shrnu, jsem v pěkné kaši,
se smutným úsměvem jsem trochu v rauši.