Perník medový

Je sobota, tržní den
a cérečka stojí,
stojí za pultem
Kupte si moji,
moji drazí,
kupte si perníček,
co doma schází
Je z pěti jedniček!
Za babku sice je,
však ne pro ženský
Jen chlap se poměje
Vidíte, letitá kvalita,
dokonce tuzemský!
Už pět peněz počítá
páníček v obleku:
„Tu chci mít, bude má!“
Hrst zlatých vysázel na fleku
Cérečka s očima
jak dvě cukrkandle,
tomu pánu zvedá mandle
ústy jak růže z marcipánu
„Tak lacino neprodám
dva medové koláče,
co nad srdcem ukrývám“
A pánovi do pláče,
když dívá se níž
Tam pod sukní prosvítá
sladkosti spíž
Proč zlaťáky odmítá
chudoba nuzná?
I ty kladeš si otázku
proč nestačí říci dej?
Pro lásku! Ta není na prodej!