Konec zajíců v Čechách

Támhle v lese na pasece,
cosi se tam hýbe,
sedí si tam pan zajíček
a v nose se rýpe.

Ticho kolem, ticho noci,
štourá se sám - bez pomoci.
Když tu náhle, zvuky šustí
a zajoch hned uši spustí.

Leží si tam přikrčený,
strachy skoro poka...
Na paseku přes pole,
jede hajný na kole.

Na rameni pušku,
dá to pěknou fušku.
V tom však skecne, padne rána,
broky rychle letí
na zajíce ze smrku
šiška pěkná sletí.

A vzdechl zajíc do okolí,
že ho šiška takhle skolí.
Proto prosím - ticho chviličku,
za poslední zaječí dušičku.